Vytrvalostní sport je velmi oblíbenou disciplínou. Nejde jen o testování fyzické zdatnosti a síly, ale také o test své psychické odolnosti a do určité míry i zjišťování svých osobních hranic. Vytrvalostní sportovci mají různé důvody a motivace, proč se tomuto sportu věnují.
Co se týče definice, zahrnují vytrvalostní sporty činnosti vykonávané po delší časový úsek, kdy jako zdroj energie využívají aerobní metabolismus. Právě aerobní mechanismus potřebuje ke svému fungování kyslík a sacharidy, aby z nich mohl vytvářet energii. Platí zde přímá úměra: čím delší vytrvalostní zátěž je, tím více energie je potřeba. Vytrvalostním sportovcům se tak doporučuje konzumovat jídla s vysokým obsahem sacharidů nejen před tréninkem, ale zejména ve dnech před samotným závodem. Sacharidy jsou totiž makroživinou, kterou si lidské tělo umí uložit do zásoby ve formě glykogenu.
Po konzumaci stravy bohaté na sacharidy se tyto látky v těle rozkládají na jednoduché cukry. Cukrem vstupujícím do krevního řečiště je glukóza. Tělo ji okamžitě využívá jako zdroj energie, nebo ji přeměňuje na glykogen, který se ukládá v játrech a svalech. Glukóza zůstává v krvi, zatímco glykogen se nachází ve dvou hlavních zásobárnách: játrech a svalech.
Je důležité si uvědomit, že glykogen nemůže opustit tkáň, ve které je uložen. Proto není rozhodující celkové množství glykogenu v těle, ale spíše jeho zásoby v konkrétních svalech, které se při zátěži používají.
Celkové množství svalového glykogenu u běžného člověka se pohybuje okolo 500 g. Toto množství ovlivňují faktory jako množství svalové hmoty, sportovní úroveň, strava, genetické dispozice nebo pohlaví. Platí, že čím více svalové hmoty tělo má, tím větší zásobu glykogenu dokáže uložit. Například stehenní svaly aktivní při běhu mohou být velkou zásobárnou energie, pokud jsou dobře vypracované. Důležitou roli hraje i trénovanost: netrénovaný jedinec má ve svalech přibližně 15 g glykogenu na kilogram svalové hmoty, zatímco profesionální sportovci dosahují až 25 g na kilogram.
Nároky na glykogen rostou se zvyšující se intenzitou zátěže. Přesná potřeba energie závisí na individuálních vlastnostech metabolismu. Čím je sportovec trénovanější, tím efektivněji jeho tělo s glykogenem hospodaří. Literatura uvádí, že běžně aktivní člověk má zásoby glykogenu na přibližně 80 minut intenzivní zátěže. Po vyčerpání těchto zásob začíná tělo čerpat energii z tuků. Tuky sice poskytují dlouhodobý zdroj energie, ale jejich využití je méně efektivní, což vede ke snížení výkonu. Jednoduše řečeno, tuky umožňují pokračovat v aktivitě déle, ale s nižší intenzitou.
Svalový glykogen je pro sportovce klíčovým zdrojem energie. Jeho využití je preferováno před glukózou z krve. Ta je totiž nutná k zajištění dalších životních funkcí. Snížíme-li intenzitu tréninku nebo závodu, sníží se spotřeba glykogenu. V tréninku či závodě však chceme podávat co nejintenzivnější výkon po co nejdelší dobu. Proto jsou nepostradatelným pomocníkem zdroje energie doplňované v průběhu závodu, jako jsou energetické gely, tyčinky, želé, drinky a další suplementy.
Druhou hlavní zásobárnou glykogenu jsou játra. Na rozdíl od svalů obsahují menší množství, přibližně 90–100 gramů. Jaterní glykogen slouží zejména k udržování hladiny glukózy v krvi.
Nejčastějším parťákem pro vytrvalostní sportovce jsou proto doplňky na sacharidové bázi.
Iontový nápoj by měl být základem každého sportovního tréninku. Iontový nápoj Hydrate & Perform obsahuje v jedné dávce (500 ml nápoje) 35 g sacharidů, z toho 28 g tvoří jednoduché cukry, které dodají rychle využitelnou energii. Pro dlouhodobou vytrvalostní zátěž je vhodný iontový nápoj Isostar Sport Drink Endurance+, který v jedné dávce (500 ml nápoje) obsahuje 75 g sacharidů, z toho 23 g jednoduchých cukrů. Postará se tak o dlouhodobou energii. Energie ze složených sacharidů se uvolňuje postupně.
Iontové nápoje jsou primárně zdrojem tekutin, ale při vysoké zátěži je třeba přijímat více energie. Dobrým zdrojem energie mohou být energetické tyčinky Isostar energy bars (40 g). Ty obsahují přibližně 15 g sacharidů, z toho 2 g tvoří jednoduché cukry. Pro delší zátěž je vhodná Isostar Endurance+ Sport Bar (40 g), která obsahuje 29 g sacharidů, z toho 12 g cukrů.
Rychlým zdrojem energie, vhodným během zátěže, jsou energetické gely. Díky své gelové struktuře se snadno vstřebávají a rychle dodávají energii. Jejich konzumace je jednoduchá a lze je mít stále po ruce, což z nich činí spolehlivé pomocníky v náročných situacích.
Jak bylo zmíněno, intenzivní vytrvalostní výkon vyčerpává zásoby glykogenu. Ty je nutné po zátěži co nejdříve doplnit. Ideální doba pro doplnění glykogenu je bezprostředně po skončení aktivity. Doba úplného doplnění závisí na intenzitě a délce zátěže a může trvat i 48 hodin. Pozitivní vliv na doplnění glykogenu má současný příjem sacharidů a bílkovin. Tato kombinace po tréninku zajistí optimální regeneraci a připraví tělo na další zátěž. Isostar After Reload drink kombinuje sacharidy, proteiny, minerály a vitamíny, které pomáhají obnovit síly po zátěži.
Mgr. Ing. Jana Olejníčková, Ph.D.